Jak vypadá budoucnost české armády?

Jak vypadá budoucnost české armády?

4375

Koncepce výstavby Armády České republiky 2025. Koncepce počítá s nákupem celé řady vojenské techniky – mimo jiné samohybných houfnic, zbraňových systémů pro C-RAM úkoly a výhledově raketometů.

Samohybné dělo

Koncepce obsahuje dva milníky – 2020 a 2025. První milník si klade za cíl odstranit hlavní současné nedostatky Armády ČR a připravit půdu pro postupný nárůst schopností. Milník 2025 se ponese ve znamení rozvoje a budování nových schopností Armády ČR.

Důležitou část koncepce zabírají modernizační projekty vojenské techniky a také získání nových schopností díky nákupu nových typů zbraní. Kromě notorických známých – jako je pořízení pásových bojových vozidel pěchoty, 3D radarů nebo nákup velitelských a štábních vozidel – koncepce zmiňuje i mediálně neznáme nebo opomíjené projekty.

Koncepce například počítá s rozsáhlou modernizací dělostřelectva. Před několika dny proběhla médií zpráva o zájmu Armády ČR získat 49 samohybných houfnic ráže 155 mm, které nahradí zastaralé houfnice DANA.

Jaké jsou možnosti? Lze říct prakticky s jistotou, že Armáda ČR zachová současnou koncepci dělostřelectva – nové samohybné houfnice budou na kolovém podvozku. Pokud Armáda ČR zvolí kolový podvozek, vzhledem k unifikaci výzbroje, podvozek dodá česká společnost TATRA TRUCKS.

Otázkou je pořízení věže se samotným dělem ráže 155 mm. Na světě je hned několik společností nabízející zástavbu dělostřelecké věže na podvozek českých vozů Tatra – zmínit můžeme například jihoafrickou houfnici T5-52 Condor, izraelskou ATMOS 2000 nebo “tatrovackou” verzi známe francouzské samohybné houfnice Caesar.

Poslední jmenovaná má navíc silné postavení v ČR. Výrobce houfnice – Nexter Systems – dodá (podle současných plánů) Armádě ČR kolová obrněná vozidla TITUS, rovněž na podvozku Tatry.

Nelze zapomenout ani na nabídku slovenských firem. KONŠTRUKTA – Defence nabízí dobře známou verzi samohybné houfnice Zuzana 2 a především nejnovější Eva. O síle a zájmu slovenské firmy vypovídá, že obě houfnice jsme mohli vidět na výstavě IDET 2015. Dlužno dodat, že šlo o jediné houfnice v ráži 155 mm přítomné na největší české vojenské výstavě.

 

Přesně naváděná munice

Koncepce připomíná nutnost vést palbu na vzdálenost větší než 40 km municí s přesným koncovým navedením. Uvažovat lze tak o dělostřeleckých granátech naváděných pomocí GPS nebo laseru, případně o munici pro cílené ničení obrněné techniky.

Zmínit můžeme například GPS naváděnu munici Excalibur nebo švédskou Bonus se submunicí (2 kusy) pro ničení obrněné techniky nepřímou palbou. Konkurencí munici Bonus je německá SMArt 155 a americká SADARM.

Velmi zajímavou přesně naváděnou municí je italská rodina dělostřeleckých granátů Vulcano.  Ve Spojených státech rovněž běží vývoj speciálního naváděcího přídavného GPS systému M1156 PGK pro klasickou dělostřeleckou munici ráže 155 mm.

Raketomet

U tatrovek, jako základního typu kolového podvozku Armády ČR, zůstaneme. Po roce 2020 bude podle koncepce nutno zvážit pořízení nového samohybného raketometu. Jako v případě samohybné houfnice je prakticky jisté, že podvozek dodá Tatra.

Raketomety RM-70, tedy sovětské BM-21 Grad na podvozku tatrovek, Armáda ČR vyřadila z výzbroje bez náhrady v roce 2010. Role raketometu je však v armádě nezastupitelná, především díky ničivé síle a dostřelu. Moderní raketomety, ctící pravidla o nešíření raketových technologií, mohou ničit cíle až na vzdálenost 300 km (prakticky ale na vzdálenost několik desítek km).

Pro budoucí raketomety připadá v úvahu prakticky pouze americká munice MFOM (MLRS Family Of Munition). Jde o rodinu raket pro americký raketomet M270. K dispozici je celá škála raket – od neřízených raket M26 ráže 227 mm s doletem 32 km až po mohutné přesně naváděné rakety MGM-140 ATACMS s doletem 300 km. Řízené střely rodiny MFOM tvoří drtivý objem raket používaných v západních raketometech.

Střely mohou být vybaveny nejrůznějšími bojovými hlavicemi – např. několika desítkami submunice pro cílené ničení obrněné techniky.

Jaké raketomety se pro potřeby Armády ČR nabízí? Například americký raketomet M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) umístěný na středním nákladním automobilu. Raketomet dokáže vyslat na cíl až 6 raket ráže 227 mm nebo jednu raketu MGM-140 ATACMS.

Zajímavá možnost je brazilský raketomet ASTROS 2020 na kolovém podvozku Tatra. Brazilský raketomet umí odpalovat nejrůznější střely ráže 127 mm až 300 mm. Dominantně je však používána munice MFOM.

V úvahu připadá také izraelské řešení v podobě raketometu Lynx. Raketomet dokáže odpalovat izraelské střely kalibru 160 až 330 mm s maximálním doletem 180 km, případně také ruské rakety ráže 122 mm z raketometu GRAD.

Pro Armádu ČR však nebude ani tak důležité, jaký raketomet si zvolí. Klíčová se stane diskuze nad typem a počtem nakupovaných raket.

Schopnost C-RAM

S dělostřelectvem souvisí rozvíjení schopností ochrany Armády ČR před raketovým, dělostřeleckým a minometným útokem protivníka C-RAM (Counter Rocket, Artillery, and Mortar) po roce 2020. Klíčovou technologií při rozvoji schopností C-RAM se přitom v blízké budoucnosti stanou laserové zbraně.

Při slovním spojení “laser a Armáda ČR” se nejeden čtenář jistě neubrání, tvrdě řečeno, posměšku. Armáda ČR má nyní jistě důležitější starosti než nákup laserových zbraní. Každopádně koncepce počítá s budováním C-RAM a (blízkou) budoucností boje proti RAM munici jsou laserové zbraně.

V současné době lze pro pozemní vojsko uplatnit jen několik zbraňových systémů poskytující ochranu vojákům a techniky před RAM útoky. Například italský systém Draco obsahuje rychlopalný (80 až 100 ran/min) kanón ráže 76 mm umístěný v kolovém obrněném vozidle. Vývoj prototypu Draco byl ukončen v roce 2013, ale zatím nebyl zaveden do výzbroje žádné armády.

Výrobce Draco, italská Finmeccanica, nabízí i zbraňovou věž Porcupine s rotačním 20mm dělem M61A1. Stejnou zbraň využívá i americký pozemní systém Centurion – pozemní verze amerického námořního obranného systému Phalanx.

Německo nabízí pro úkoly C-RAM systém Mantis skládající se ze statických věží s 35mm automatickými rychlopalnými kanóny. Mantis vychází ze švýcarského protivzdušného kompletu Skyshield.

Existují i raketové systémy, například izraelský Iron Dome. Ten je schopen ničit rakety krátkého doletu, ale ne již minometnou a dělostřeleckou munici.

Budoucnost C-RAM však leží v laserových systémech, na jejichž vývoji se intenzivně pracuje. Americká armáda počítá, že první laserové mobilní obranné systémy zavede do výzbroje po roce 2020. V současné době Američané například testují proti ostré RAM munici technologický demonstrátor laseru HELLADS.

V budoucnu americká armáda počítá s instalací laserových systémů C-RAM na střední nákladní automobily. S plánovaným výkonem 300 kW dokáže laser ničit velmi rychle jakoukoliv raketovou (z raketometu), dělostřeleckou nebo minometnou munici.

Lze s úspěchem přijmout tvrzení, že pokud Armáda ČR chce vybudovat schopnosti C-RAM, bez laserových zbraní se neobejde.

Zdroj: armadninoviny.cz

loading...

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.