Nad starodávným hrobem visí stále velký otázník. Máme si dělat starosti?

Nad starodávným hrobem visí stále velký otázník. Máme si dělat starosti?

1882

Kontroverze obklopuje vykopávky dávného hrobu, který se nachází v Řecku. Vedoucí archeolog naznačil možné spojení s rodinou Alexandra Velikého.

Geolog, který se v Amphipolis podílel na vykopávkách starodávné pohřební mohyly v severním Řecku, celou teorii zpochybnil svým tvrzením, že starodávný hrob nebyl postaven v té samé době, jako řada objevených klenutých místností, ale byl k nim přidán až později.

Geolog Evangelos Kambouroglou k tomu dodal, že vnitřní pohřební mohyla, v níž se nalezly místnosti a samotný hrob, nejsou vytvořeny lidskou rukou, jak archeologové původně předpokládali, ale jedná se o kopec, který je dílem samotné přírody.

Také hovořil o Lvu z Amphipolisu, pocházejícího ze 4. století př. n. l.. Jedná se obrovskou sochu lva stojícího na podstavci, jenž je více než 7,6 metrů vysoký a byl by příliš těžký, aby mohl stát na vrcholu hrobu, jak se archeologové původně domnívali.

„Stěny (stavby hrobu) mohou stěží unést půl tuny, nikoliv odhadem 1 500 tun,  které má Socha Lva,“ uvedl Kambouroglou.

Pokud jde o rádoby hranatý hrob, který obsahoval pozůstatky pěti či více těl, „jedná se o vedlejší záležitost, důležitější je zde pohřební mohyla… hlavní hrob byl zničen rabovači hrobů, kteří po sobě vůbec nic nezanechali,“ dodává Kambouroglou.

„Mramorové dveře (pomníku) nesou známky značného opotřebení, což znamená, že mnozí návštěvníci vcházeli dovnitř a vycházeli ven.“

Odhadované datování klenutých místností je něco mezi 325 př. n. l. – dva roky po smrti starodávného řeckého válečníka a krále, Alexandra Velikého  – a 300 př. n. l., ačkoliv někteří archeologové prohlašují, že se jedná o pozdější datování.

Katerina Peristeriová, která je v současné době vedoucí archeoložkou vykopávek, rozvinula teorii, která hovoří o tom, že v hrobě by mohl být pohřben někdo z Alexandrovy rodiny. Mohlo by se případně jednat o jednoho z Alexandrových generálů.

Avšak objevení hranatého hrobu a pěti těl zpochybňuje tuto teorii, a jak se zdá vše zcela vyvrací oznámení E. Kambourogloua. Někteří archeologové, kteří se účastnili prohlášení, kritizovali nepřítomnost a metody K. Peristeriové.

Alexander Veliký vytvořil rozsáhlou říši, jež se rozpínala od dnešního Řecka až po Indii. Zemřel v Babylonu a byl pohřben ve městě Alexandrie, které sám založil. Přesné umístění jeho hrobu je jednou z největších archeologických záhad.

Jeho generálové bojovali za říši po mnoho let. Ve válkách zavraždili Alexandrovu matku, vdovu, syna i nevlastního bratra. Většinou se to odehrálo poblíž Amphipolis.

Zdroj: suenee.cz

loading...