Norsko vyhodilo 46 miliard korun na uprchlíky zbytečně, programy na integraci nefungují

Norsko vyhodilo 46 miliard korun na uprchlíky zbytečně, programy na integraci nefungují

3463

Příchod uprchlíků do Evropy trápí mnoho států Unie, některé se snaží žadatele o azyl co nejrychleji začlenit do společnosti a pracovního trhu. Tomu mají pomoci zejména integrační programy, kde se cizinci mají co nejrychleji naučit jazyk a přizpůsobit se většině, nyní se však ukazuje, že mnoho projektů je zcela nefunkčních.

Vysoká životní úroveň činí z Norska velice žádanou zemí pro uprchlíky, mnozí sem míří kvůli azylu i vysokým sociálním dávkám. Země vynaložila nemálo finančních prostředků k tomu, aby je všechny integrovala, nyní se však ukazuje, že snahy byly zbytečné. Přes 27 tisíc azylantů se nyní ve třídách učí norštině, většina však i po ukončení dvouletého programu jazyk neovládá a do práce se nezapojí.

Norská ministryně pro migraci a integraci, Sylvi Listhaug, nedávno obdržela 300 stránkovou zprávu o situaci integračního programu. Report uvádí, že i přes vynaložené peníze, výsledek je jen málo pozitivní. „Je zde obrovský prostor pro vylepšení,“ řekla Anne Britt Djuv, jedna z autorek studie.

Vládní cíle jsou přitom těžko dosažitelné. Norsko si slibovalo, že do roka od ukončení programu, by mělo alespoň 70 procent účastníků mít stálou práci případně pokračovat ve studiu na vysoké škole. Jenže zpráva uvádí, že programy mají jen malý účinek na začlenění azylantů, znalost jazyka jim vůbec nepomáhá v tom, aby si stálé zaměstnání našli.

Po čtyřech letech fungování programu jen 20 procent účastníků úspěšně složilo zkoušky z norského jazyka. Situaci komplikuje i fakt, že mnoho azylantů mělo minimální nebo téměř žádné předchozí vzdělání. Mají problém se čtením i psaním ve svém rodném jazyce, naučit se nový jazyk je pro ně velmi obtížné. Ministryně Sylvi Listhaug označila výsledky za katastrofické.

Podle studie mladší uprchlíci, kterým se v zemi původu dostalo alespoň základního vzdělání, se začleňují mnohem rychleji a snadněji, ale dospělí běženci, kteří možná kdysi do školy chodili, ale už léta nemuseli psát nebo číst, integrační program mnohdy nedokončí. Ti, kteří uspěli u jazykových zkoušek, mají ve většině případů zaměstnání, ale není zcela jasné, zda jazyk jim pomohl se zaměstnáním, nebo naopak interakce v práci z Nory zlepšila jejich komunikační dovednosti.

Výzkum taky zjistil, že mnohým uprchlíkům připadá integrační program zbytečný, nepotřebný nebo nefunkční. Někteří uvádějí, že účast na projektu jim nepřinesla žádnou pomoc na pracovním trhu. Norská vláda přitom podle zdrojů vložila na pomoc uprchlíkům v přepočtu již více než 46 miliard korun.

Zdroj: eurozpravy.cz

loading...