Dlouhodobá bolest na hrudi? Co všechno může znamenat?

Dlouhodobá Bolest Na Hrudi

Dlouhodobá bolest na hrudi

Dlouhodobá bolest na hrudi, trvající týdny až měsíce, může mít řadu příčin a ne vždy signalizuje srdeční onemocnění. Často se jedná o muskuloskeletální problémy, jako je natažený sval, zánět žeberní chrupavky nebo bolest zad vyzařující do hrudníku. Pálení žáhy a reflux kyseliny jsou další častou příčinou, projevující se nepříjemným tlakem nebo pálením za hrudní kostí. Úzkost a stres se také mohou projevovat bolestí na hrudi, která je často popisována jako bodavá nebo svíravá. V případě pochybností je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc, aby se vyloučily závažné příčiny. Lékař provede fyzikální vyšetření, zhodnotí vaše příznaky a v případě potřeby doporučí další vyšetření, jako je EKG, rentgen hrudníku nebo gastroskopie.

Příčiny bolesti na hrudi

Bolest na hrudi patří mezi nejčastější zdravotní obtíže a může mít mnoho příčin. Někdy je bolest na hrudi způsobena méně závažnými stavy, jako je například překyselení žaludku, napětí svalů nebo úzkost. V jiných případech však může signalizovat vážný zdravotní problém, jako je infarkt myokardu, plicní embolie nebo disekce aorty. Je proto důležité brát bolest na hrudi vždy vážně a v případě nejasností vyhledat lékařskou pomoc.

Angina pectoris

Angina pectoris, často nazývaná také angína, je nepříjemný tlak nebo bolest na hrudi. Vzniká, když srdeční sval nedostává dostatek krve bohaté na kyslík. Nejčastější příčinou anginy pectoris je ischemická choroba srdeční. Mezi typické příznaky anginy pectoris patří svíravá bolest nebo tlak na hrudi, která se může šířit do levé paže, krku, čelisti nebo zad. Bolest obvykle trvá několik minut a často se zhoršuje fyzickou aktivitou nebo stresem. Pokud bolest neustupuje do 15 minut nebo se objeví v klidu, je nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Perikarditida

Je zánětlivé onemocnění osrdečníku, což je tenký vak obalující srdce. Příznaky perikarditidy zahrnují ostrou bolest na hrudi, která se může zhoršovat při dýchání nebo ležení. Bolest se může šířit do zad, krku nebo ramen. Mezi další příznaky patří horečka, únava, dušnost a bušení srdce.

Perikarditida může být způsobena virovou nebo bakteriální infekcí, autoimunitními chorobami, poraněním hrudníku nebo některými léky. Léčba závisí na příčině a závažnosti onemocnění. V některých případech může perikarditida vést k vážným komplikacím, jako je tamponáda srdce, což je život ohrožující stav, kdy se tekutina hromadí v osrdečníku a brání srdci v pumpování krve.

Plicní embolie

Je závažný stav, který nastává, když se krevní sraženina (embolus) dostane do plicních tepen a zablokuje průtok krve do části plic. Nejčastěji se jedná o sraženinu, která se uvolní v hlubokých žilách dolních končetin nebo pánve (hluboká žilní trombóza). Příznaky se liší v závislosti na velikosti a umístění embolie, ale mezi běžné patří dušnost, bolest na hrudi a kašel, někdy s krví. Plicní embolie je potenciálně život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Léčba obvykle zahrnuje léky na ředění krve a v některých případech i chirurgický zákrok.

Gastroezofageální reflux

Gastroezofageální reflux je stav, kdy se žaludeční kyselina vrací zpět do jícnu, což způsobuje pálení žáhy a další nepříjemné příznaky. K tomuto dochází, když dolní jícnový svěrač, sval oddělující jícen od žaludku, nefunguje správně. Mezi běžné příznaky refluxu patří pálení žáhy, regurgitace kyseliny, bolest na hrudi, potíže s polykáním a chronický kašel. Změny životního stylu, jako je ztráta hmotnosti, vyhýbání se tučným jídlům a nelehání si po jídle, mohou pomoci zmírnit příznaky. Léčba může zahrnovat antacida, inhibitory protonové pumpy a v závažných případech i chirurgický zákrok.

Úzkost a stres

Úzkost a stres jsou běžné emoce, které zažívá každý. Nicméně, když se stanou chronickými, mohou mít negativní dopad na naše fyzické i duševní zdraví. Existuje mnoho příznaků úzkosti a stresu, včetně pocitů strachu, obav, neklidu, podrážděnosti, problémů se soustředěním a spánkem. Dlouhodobý stres a úzkost mohou vést k vážnějším zdravotním problémům, jako jsou srdeční choroby, deprese a oslabený imunitní systém. Existuje mnoho způsobů, jak zvládat úzkost a stres, včetně technik relaxace, cvičení, zdravé stravy a dostatku spánku. Pokud se potýkáte s úzkostí a stresem, je důležité vyhledat odbornou pomoc.

Pásový opar

Pásový opar, také známý jako herpes zoster, je virové onemocnění způsobené virem varicella-zoster, stejným virem, který způsobuje plané neštovice. Po prodělání planých neštovic virus zůstává v těle v neaktivním stavu. Z různých důvodů, jako je stres, oslabená imunita nebo stárnutí, se virus může znovu aktivovat a způsobit pásový opar.

Projevuje se bolestivou vyrážkou s puchýřky, která se obvykle objevuje na jedné straně těla, často v pásu kolem hrudníku nebo zad. Pásový opar může být doprovázen svěděním, brněním nebo pálením kůže. Ve většině případů vyrážka a bolest ustoupí během několika týdnů.

Existuje vakcína proti pásovému oparu, která je doporučena pro osoby starší 50 let. Pokud se u vás objeví příznaky pásového oparu, je důležité vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve.

Kosterní svalové příčiny

Bolest zad může mít původ přímo v kosterních svalech zad. Tyto svaly, zodpovědné za pohyb a stabilitu páteře, mohou být přetíženy, nataženy nebo zraněny. Příčinou může být nadměrná fyzická aktivita, nesprávné držení těla, sedavý způsob života, ale i stres a úzkost. Tyto faktory vedou k napětí a ztuhlosti svalů, což se projevuje bolestí, omezením pohybu a někdy i brněním nebo slabostí.

Kdy navštívit lékaře

Pokud vás bolest zad omezuje v běžných aktivitách a zhoršuje se, je na čase vyhledat lékařskou pomoc. Stejně tak byste neměli otálet s návštěvou lékaře, pokud bolest doprovází brnění končetin, svalová slabost, problémy s močením či stolicí, horečka nebo pokud se bolest objevila po úrazu. Včasná diagnostika a léčba může předejít komplikacím a urychlit proces hojení.