Trump zažehl nebezpečný oheň a Putin si na něm

Trump zažehl nebezpečný oheň a Putin si na něm

590

Trumpova snaha sjednotit arabské země proti Íránu ve skutečnosti vedla k jejich nejednotnosti, a to se daří Putinovi využít, píše německý deník Handelsblatt.

Přičemž se Spojené státy a Evropa zahorka rozhádaly stejně jako arabský svět. Zatímco Rusko se opět stalo jednou z rozhodující sil na Středním východě, popisuje článek.
Místo toho, aby navázal na slogan „America First“, Trump rozžehl nebezpečný požár na Středním východě, a Putin nehodlá chybět, aby si na chvíli neohřál své ruce a nevyužil takové „laskavosti“ USA v Perském zálivu, uvedl Mathias Brüggmann na stránkách Handelsblattu. Podle autora, politika nové administrativy USA ve skutečnosti posiluje Putinovo postavení v regionu, činí ho silnějším, a čímž se ruský prezident stává „vítězem v globálním geopolitickém boji, během kterého Kreml již dlouho vypadal na poraženého“.

Jak bylo vysvětleno v článku, do Trumpovy „citlivé iniciativy na Středním východě“ situace vypadala takto: západních sankce po „záboru Krymu“ izolovaly Rusko, vyvolaly recesi v zemi, a miliardy ze stabilizačního fondu Moskvy se rychle „vypařily “. V Sýrii byl „diktátor“ Bašár Asad, „poslední spojenec Ruska“, na pokraji svržení a stěží se bránil, zatímco pád režimu Muammara Kaddáfího vyvolal nespokojenost Kremlu s tím, že akce západní koalice tam působila v rozporu s mandátem OSN. Kromě toho Moskva obvinila NATO, že Aliance „stále tlačí“ na Rusko, Putin byl „naštvaný“, a vztahy se Západem pokrýval větší mrak – a během uplynulého roku se v Evropě stále více mluvilo o „nové studené válce“, napsal Handelsblatt.

Nicméně, dnes je situace zcela odlišná: Spojené státy a Evropa „se zahorka rozhádaly, stejně jako  arabský svět“, zatímco Putin úspěšně přijal taktiku, kterou dříve aplikovala „soupeřka“ Angela Merkelová, zdůraznil článek. Rovněž se rozhodl „počkat a ponechat ostatním, ať se v tom rozeberou“. A to vše spolu s několika aktivními nezávislými kroky umožnilo pánu Kremlu opět vyvést Rusko na vedoucí pozici v globální hierarchii, které již bylo „odepsané“ historiky, politology a některými západními politiky, tvrdí Handelsblatt.

A jeho význam na mezinárodní scéně bude i nadále růst, a také díky Trumpovi, varuje autor. Zdá se, že předpoklad, že „zásah“ Ruska do průběhu volební kampaně v USA na podporu vítězství Trumpa nikdy nebude nezvratně dokázán. Jako verze, podle níž „ruští hackeři údajně zfalšovali zprávy katarské zpravodajské agentury“, aby jiné státy Perského zálivu oznámily bojkot země. Avšak nikdo nemůže zpochybnit fakt, že během své první oficiální návštěvy regionu Trump „nadšeně chválil despoty“ v Saúdské Arábii, aniž by si uvědomil, že kvůli jejich chování se často stávají viníky lidových povstání v regionu, které byly nazvány „arabským jarem“, poukazuje článek.

Zatímco Trump v Rijádu tančil tanec s mečem po boku členů saúdské královské rodiny, západní zpravodajské služby obvinily sunnitské vůdce z podpory řady salafistickými skupin, financování „radikálních“ mešit v Evropě a ze záštity pachatelů útoku z 11. září na World Trade Center v New Yorku, připomíná autor. Svojí politikou Trump skutečně rozdělil Araby, které chtěl sjednotit proti Íránu – a v důsledku se státy Perského zálivu se spikly proti Kataru, a viní ho z podpory Íránu a financování terorismu.

Nový americký prezident podporuje ty, kteří spoléhají na armádu, a ne na diplomacii, konstatuje Handelsblatt. Koalice sunnitů vedená Saúdskou Arábii vede válku za, z vojenského hlediska trpaslíka, Jemen a několikrát tam vybojovala „vítězství“, a to i bez pomoci logistické a zpravodajskou podpory od USA, Velké Británie a Izraele.

Trump skutečně zažehl na globální scéně nebezpečný oheň – a Putin si na něm ohřívá ruce, tvrdí autor: „Spojené státy a Evropa se rozhádaly tak vášnivě, jako v arabský svět“. Současný konflikt v Perském zálivu „zahání“ k Rusku nejen Katar, který si již zajistl podíl v ruském ropném obrovi „Rosněfť“. V Libyi se ruské energetické společnosti se už dávno znovu usadily a politicky mnohem úžeji spolupracují s novým režimem, než evropskými konkurenty. Turecko, které je členem NATO, se rovněž od Evropy odvrátilo a Moskva ho považuje za svého partnera. Írán také usiluje o udržení partnerských vztahů s Ruskem, a v Sýrii společně podpořil Asadovu vládu. Výsledkem je, že se Rusko se opět stalo jednou z rozhodujících sil na Středním východě, poukazuje článek.
 
Když chtěl Západ izolovat Rusko, Čína se postavila na stranu Moskvy – a je nepravděpodobné, že by nyní změnila pozici, a to zejména poté, co ji Trump „urazil“ svým postojem k problému klimatických změn. Země Perského zálivu jsou dnes na politické scéně roztříštěny. A Spojené státy si nemohou dovolit obrátit se zády k Rusku, kde je třeba hledat partnera v boji proti mezinárodnímu terorismu, míní autor. K tomu se připojují stále hlasitější výkřiky i ze Západu, aby se zrušily sankce proti Rusku. Dnes můžeme říci o Putinovi parafrázi starořímského citátu, že „přišel, podíval se a zvítězil“, uzavřel Handelsblatt.

loading...